2014 Novoroční vzkaz předsedy představenstva

Vážení členové ICERM,

Se závěrem roku přichází čas úvah, oslav a příslibů. Přemýšlíme o našem účelu, oslavujeme naše úspěchy a užíváme si příslibu zlepšování našich služeb tím, že se učíme z dobrých skutků, které naše poslání inspiruje.

To, čemu dáváme energii prostřednictvím svých myšlenek, slov a činů, se nám vrací v naturáliích. A tak z povahy našich společných záměrů, zájmů a ideálů zjistíme, že jsme spojeni za společným účelem. Stejně jako začátky každého snažení, i tento rok jsme strávili učením se naší cesty, získáváním znalostí a testováním vod. Jak bude odrážet výroční zpráva, zatímco jsme stále na začátku naší cesty, bylo probráno mnoho věcí a byla zahájena úžasná řada iniciativ. To vše nadále řídí náš vývoj a určuje naše plány do budoucna.

V žádném jiném ročním období se tolik lidí nezastaví a nezváží své bližní a společné potřeby lidské rodiny. Je tedy vhodné, abychom na úsvitu nového roku obnovili svůj závazek jeden k druhému, k našemu poslání a k těm, kteří to potřebují, s vědomím, že náš potenciál je omezen pouze hranicemi naší kolektivní zkušenosti, vhledu a vynalézavost, kterou přinášíme, a čas, který jsme ochotni investovat.

V nadcházejících měsících se budeme i nadále zpřístupňovat těm, kteří se ocitli v křížové palbě násilného konfliktu, obětem takového konfliktu bez jejich vlastní viny a těm, kteří se rozhodli ublížit si navzájem, vedeni nenávistí zrozenou z nedorozumění. A budeme i nadále sdílet dostupné informace a užitečné nástroje těm, kteří se zavázali pomáhat sobě i ostatním, prostřednictvím naší rostoucí knihovny, databází, kurzů, online recenzí knih, rozhlasových vysílání, seminářů, konferencí a konzultací.

Není to malý úkol a ICERM roku 2014 bude vyžadovat naše kombinované dovednosti a talent, máme-li věnovat úroveň úsilí, kterou si tak životně důležitá mise zaslouží. Každému z vás upřímně děkuji za práci, kterou jste odvedli v roce 2013; vaše společné úspěchy mluví samy za sebe. Díky vize, inspiraci a soucitu, které může každý z vás přinést, můžeme v nadcházejících dnech očekávat velké pokroky.

Přeji vám i vám v novém roce upřímné štěstí a modlitbu za mír.

Dianna Wuagneux, Ph.D., předsedkyně představenstva, Mezinárodní centrum pro etnicko-náboženské zprostředkování (ICERM)

Share

Související články

Náboženství v Igbolandu: Diverzifikace, relevance a sounáležitost

Náboženství je jedním ze socioekonomických jevů s nepopiratelnými dopady na lidstvo kdekoli na světě. Jakkoli se zdá posvátné, náboženství není důležité pouze pro pochopení existence jakéhokoli domorodého obyvatelstva, ale má také politický význam v mezietnickém a vývojovém kontextu. Historických a etnografických důkazů o různých projevech a nomenklaturách fenoménu náboženství je mnoho. Národ Igbo v jižní Nigérii, na obou stranách řeky Niger, je jednou z největších černých podnikatelských kulturních skupin v Africe s nezaměnitelným náboženským zápalem, který implikuje udržitelný rozvoj a mezietnické interakce v rámci jejích tradičních hranic. Ale náboženská krajina Igbolandu se neustále mění. Do roku 1840 bylo dominantní náboženství (náboženství) Igbů domorodé nebo tradiční. O méně než dvě desetiletí později, když v oblasti začala křesťanská misijní činnost, byla uvolněna nová síla, která nakonec překonfigurovala domorodou náboženskou krajinu v této oblasti. Křesťanství přerostlo v trpasličí nadvládu těch druhých. Před stým výročím křesťanství v Igbolandu vznikl islám a další méně hegemonní vyznání, aby soutěžily s domorodými náboženstvími Igbo a křesťanstvím. Tento dokument sleduje náboženskou diverzifikaci a její funkční význam pro harmonický rozvoj v Igbolandu. Svá data čerpá z publikovaných prací, rozhovorů a artefaktů. Tvrdí, že jak se objevují nová náboženství, náboženská krajina Igboů se bude nadále diverzifikovat a/nebo přizpůsobovat, ať už pro inkluzivitu nebo exkluzivitu mezi existujícími a nově vznikajícími náboženstvími, pro přežití Igbo.

Share

Budování odolných komunit: Mechanismy odpovědnosti zaměřené na děti pro komunitu jezídů po genocidě (2014)

Tato studie se zaměřuje na dva způsoby, kterými lze v postgenocidní éře jezídské komunity sledovat mechanismy odpovědnosti: soudní a mimosoudní. Přechodná spravedlnost je jedinečnou příležitostí po krizi, jak podpořit transformaci komunity a posílit pocit odolnosti a naděje prostřednictvím strategické, vícerozměrné podpory. V těchto typech procesů neexistuje „univerzální“ přístup a tento dokument bere v úvahu řadu základních faktorů při vytváření základů pro efektivní přístup nejen k držení členů Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL). zodpovědní za své zločiny proti lidskosti, ale aby umožnili členům jezídů, konkrétně dětem, znovu získat pocit autonomie a bezpečí. Vědci tak uvádějí mezinárodní standardy závazků v oblasti lidských práv dětí a specifikují, které jsou relevantní v iráckém a kurdském kontextu. Na základě analýzy zkušeností získaných z případových studií podobných scénářů v Sierra Leone a Libérii studie doporučuje mezioborové mechanismy odpovědnosti, které se soustředí na podporu účasti a ochrany dětí v kontextu jezídů. Jsou poskytovány konkrétní cesty, jejichž prostřednictvím se děti mohou a měly by se účastnit. Rozhovory v iráckém Kurdistánu se sedmi dětmi, které přežily zajetí ISIL, umožnily svědectví z první ruky informovat o současných nedostatcích v péči o jejich potřeby po zajetí a vedly k vytvoření profilů militantů ISIL, spojujících údajné viníky s konkrétními porušeními mezinárodního práva. Tato svědectví poskytují jedinečný pohled na zkušenosti mladých lidí, kteří přežili jezídy, a při analýze v širších náboženských, komunitních a regionálních kontextech poskytují jasnost v holistických dalších krocích. Výzkumníci doufají, že zprostředkovat pocit naléhavosti při zavádění účinných mechanismů přechodné spravedlnosti pro jezídskou komunitu a vyzvou konkrétní aktéry i mezinárodní společenství, aby využili univerzální jurisdikci a podpořili zřízení Komise pro pravdu a usmíření (TRC) jako nerepresivní způsob, jak ctít zkušenosti jezídů, a to vše při respektování zkušeností dítěte.

Share