Případ cti

Co se stalo? Historické pozadí konfliktu

Případem cti je konflikt mezi dvěma kolegy z práce. Abdulrashid a Nasir pracují pro mezinárodní organizaci působící v jednom z regionů Somálska. Oba jsou somálského původu, i když z různých klanů.

Abdulrashid je vedoucí týmu kanceláře, zatímco Nassir je finanční manažer ve stejné kanceláři. Nasir byl v organizaci asi 15 let a byl jedním ze zaměstnanců, kteří původně založili současnou kancelář. Abdulrashid vstoupil do organizace nedávno.

Abdulrashidův příchod do kanceláře se shodoval s některými provozními změnami, které zahrnovaly modernizaci finančních systémů. Nasir nebyl schopen pracovat s novým systémem, protože neumí dobře pracovat s počítači. Abdulrashid tedy provedl nějaké změny v kanceláři a převedl Nasira na pozici programového ředitele a inzeroval práci finančního manažera. Nasir tvrdil, že nový systém byl zaveden jako způsob, jak se ho zbavit, protože Abdulrashid věděl, že je z konkurenčního klanu. Abdulrashid na druhé straně tvrdil, že nemá nic společného se zavedením nového finančního systému, protože byl zaveden z ústředí organizace.

Před zavedením nového finančního systému byly peníze do kanceláře převedeny pomocí systému Hawala (alternativní „převod peněz“, který existuje mimo tradiční bankovní systém) finančnímu manažerovi. Díky tomu byla pozice velmi silná, protože zbytek personálu musel projít finančním manažerem, aby získal peníze na svou činnost.

Jak už to v Somálsku bývá, pozice člověka v organizaci a zejména na vedoucí úrovni má být ctí pro jejich klan. Očekává se od nich, že budou „bojovat“ za zájmy svého klanu při přidělování zdrojů a služeb ze svého pracoviště. To znamená, že musí zajistit, aby jejich členové klanu byli najati jako poskytovatelé služeb; že většina zdrojů jejich organizace, včetně potravin pro pomoc, jde do jejich klanu a zajistí, aby muži/ženy jejich klanů také dostali pracovní příležitosti v oblastech jejich vlivu.

Změna z finančního manažera na programovou roli tedy znamenala, že Nasir nejen ztratil svou mocenskou pozici, ale také to jeho klan považovalo za „degradaci“, protože ho nová pozice odstranila z týmu vedení kanceláře. Nasir, povzbuzený svým klanem, odmítl novou pozici a také odmítl předat finanční úřad, přičemž hrozil paralyzováním operací organizace v oblasti.

Oba byli nyní regionálním personálním manažerem požádáni, aby se přihlásili do regionální kanceláře v Nairobi a záležitost projednali.

Vzájemné příběhy – Jak každý chápe situaci a proč

Abdulrashidův příběh - Problémem je Nasir a jeho klan.

Pozice: Násir by měl předat klíče a dokumenty finančního úřadu a přijmout pozici programového úředníka nebo rezignovat.

Zájmy:

Zabezpečení Předchozí manuální systém, který zahrnoval systém převodu peněz Hawala, ohrozil úřad. Finanční ředitel držel spoustu peněz jak v kanceláři, tak na dosah ruky. To se stalo hrozivější poté, co oblast, ve které sídlíme, padla pod kontrolu skupin milicí, které trvaly na tom, že organizace pracující v této oblasti by jim měly platit „daně“. A kdo ví o tekuté hotovosti, která je uložena v kanceláři. Nový systém je dobrý, protože platby lze nyní provádět online a nemusíme mít v kanceláři mnoho hotovosti, což pomáhá minimalizovat riziko útoku milicí.

Od vstupu do organizace jsem požádal Nasira, aby se naučil nový finanční systém, ale nebyl ochoten, a proto nebyl schopen s novým systémem pracovat.

Organizační potřeby: Naše organizace zavedla nový finanční systém globálně a očekává, že všechny pobočky budou systém bez výjimky používat. Jako vedoucí kanceláře jsem zde, abych zajistil, že se to v naší kanceláři bude dodržovat. Inzeroval jsem nového finančního manažera, který může používat nový systém, ale také jsem Nasirovi nabídl novou pozici programového manažera, aby nepřišel o práci. Ale on odmítl.

Zabezpečení práce: Nechal jsem svou rodinu v Keni. Moje děti chodí do školy a moje rodina bydlí v pronajatém domě. Mají záviset jen na mně. Pokud naše kancelář nezajistí, aby se řídila pokyny z ústředí, znamenalo by to, že přijdu o práci. Nejsem ochoten ohrozit blaho své rodiny, protože jeden muž se odmítá učit a hrozí, že ochromí naše operace.

Psychologické potřeby: Nasirův klan mi vyhrožoval, že pokud ztratí svou pozici, zajistí, že i já přijdu o práci. Můj klan mě podpořil a existuje nebezpečí, že pokud se tato záležitost nevyřeší, dojde ke konfliktu klanu a já budu obviňován z toho, že jsem ho způsobil. Do této funkce jsem nastoupil i s příslibem, že zajistím přechod úřadu na nový finanční systém. Nemohu se vrátit ke svému slovu, protože je to otázka cti.

Nasirův příběh – Abdulrashid chce dát mou práci muži ze svého klanu

Pozice: Nepřijmu novou pozici, která mi bude nabídnuta. Je to degradace. Jsem v této organizaci déle než Abdulrashid. Pomohl jsem založit kancelář a měl bych být omluven z používání nového systému, protože se ve stáří nemohu naučit používat počítače!

Zájmy:

Psychologické potřeby: Být finančním manažerem v mezinárodní organizaci a manipulovat s velkým množstvím peněz způsobilo, že jsem nejen já, ale i můj klan byl v této oblasti respektován. Lidé se na mě budou dívat svrchu, když uslyší, že se nemohu naučit nový systém, a to přinese potupu našemu klanu. Lidé mohou také říci, že jsem byl degradován, protože jsem zpronevěřil peníze organizace, a to způsobí ostudu mně, mé rodině a mému klanu.

Zabezpečení práce: Můj nejmladší syn právě odjel na další studium do zahraničí. Je závislý na mně, abych mu zaplatil školní potřeby. Nemohu si teď dovolit být bez práce. Do důchodu mi zbývá jen pár let a ve svém věku nemohu sehnat jinou práci.

Organizační potřeby: Já jsem ten, kdo vyjednával se svým klanem, který je zde dominantní, aby umožnil této organizaci zřídit si zde kancelář. Abdulrashid by měl vědět, že pokud zde má organizace i nadále fungovat, musí mi umožnit pokračovat v práci finančního manažera... pomocí starého systému.

Mediační projekt: Případová studie zprostředkování, kterou vypracoval Wasye' Musyoni, 2017

Share

Související články

Náboženství v Igbolandu: Diverzifikace, relevance a sounáležitost

Náboženství je jedním ze socioekonomických jevů s nepopiratelnými dopady na lidstvo kdekoli na světě. Jakkoli se zdá posvátné, náboženství není důležité pouze pro pochopení existence jakéhokoli domorodého obyvatelstva, ale má také politický význam v mezietnickém a vývojovém kontextu. Historických a etnografických důkazů o různých projevech a nomenklaturách fenoménu náboženství je mnoho. Národ Igbo v jižní Nigérii, na obou stranách řeky Niger, je jednou z největších černých podnikatelských kulturních skupin v Africe s nezaměnitelným náboženským zápalem, který implikuje udržitelný rozvoj a mezietnické interakce v rámci jejích tradičních hranic. Ale náboženská krajina Igbolandu se neustále mění. Do roku 1840 bylo dominantní náboženství (náboženství) Igbů domorodé nebo tradiční. O méně než dvě desetiletí později, když v oblasti začala křesťanská misijní činnost, byla uvolněna nová síla, která nakonec překonfigurovala domorodou náboženskou krajinu v této oblasti. Křesťanství přerostlo v trpasličí nadvládu těch druhých. Před stým výročím křesťanství v Igbolandu vznikl islám a další méně hegemonní vyznání, aby soutěžily s domorodými náboženstvími Igbo a křesťanstvím. Tento dokument sleduje náboženskou diverzifikaci a její funkční význam pro harmonický rozvoj v Igbolandu. Svá data čerpá z publikovaných prací, rozhovorů a artefaktů. Tvrdí, že jak se objevují nová náboženství, náboženská krajina Igboů se bude nadále diverzifikovat a/nebo přizpůsobovat, ať už pro inkluzivitu nebo exkluzivitu mezi existujícími a nově vznikajícími náboženstvími, pro přežití Igbo.

Share

Etnicita jako nástroj k uklidnění náboženského extremismu: Případová studie vnitřního konfliktu v Somálsku

Klanový systém a náboženství v Somálsku jsou dvě nejvýraznější identity, které definují základní sociální strukturu somálského národa. Tato struktura byla hlavním sjednocujícím faktorem somálského lidu. Bohužel stejný systém je vnímán jako kámen úrazu při řešení somálského vnitrostátního konfliktu. Je zřejmé, že klan vystupuje jako ústřední pilíř sociální struktury v Somálsku. Je vstupním bodem do obživy somálského lidu. Tento příspěvek zkoumá možnost transformace dominance klanového příbuzenství v příležitost pro neutralizaci negativního vlivu náboženského extremismu. Článek přejímá teorii transformace konfliktů, kterou navrhl John Paul Lederach. Filosofickým pohledem článku je pozitivní mír, jak jej prosadil Galtung. Primární data byla shromážděna prostřednictvím dotazníků, skupinových diskusí (FGDs) a polostrukturovaných rozhovorů zahrnujících 223 respondentů se znalostmi o problematice konfliktů v Somálsku. Sekundární údaje byly shromážděny prostřednictvím literárního přehledu knih a časopisů. Studie identifikovala klan jako mocnou organizaci v Somálsku, která může zapojit náboženskou extremistickou skupinu Al Shabaab do vyjednávání o míru. Je nemožné dobýt Al Shabaab, protože operuje v populaci a má vysokou přizpůsobivost pomocí asymetrické válečné taktiky. Somálská vláda je navíc Al Shabaabem vnímána jako umělá, a proto je nelegitimním a nehodným partnerem pro vyjednávání. Zapojení skupiny do vyjednávání je navíc dilema; demokracie nevyjednávají s teroristickými skupinami, aby je nelegitimizovaly jako hlas obyvatelstva. Proto se klan stává čitelnou jednotkou, která bude mít odpovědnost za vyjednávání mezi vládou a náboženskou extremistickou skupinou Al Shabaab. Klan může také hrát klíčovou roli při oslovování mládeže, která je terčem radikalizačních kampaní extremistických skupin. Studie doporučuje, aby klanový systém v Somálsku, jakožto důležitá instituce v zemi, navázal partnerství s cílem poskytnout střední cestu v konfliktu a sloužit jako most mezi státem a náboženskou extremistickou skupinou Al Shabaab. Klanový systém pravděpodobně přinese domácí řešení konfliktu.

Share