Katalánská nezávislost – Konflikt španělské jednoty

Co se stalo? Historické pozadí konfliktu

1. října 2017 se ve španělském Katalánsku konalo referendum o nezávislosti na Španělsku. Hlasovalo 43 % katalánské veřejnosti a z těch, kteří hlasovali, bylo 90 % pro nezávislost. Španělsko prohlásilo, že referendum bylo nezákonné, a prohlásilo, že nebudou respektovat výsledky.

Hnutí za nezávislost Katalánska se znovu probudilo po hospodářské krizi v roce 2008 poté, co leželo ladem. Nezaměstnanost v Katalánsku vzrostla, stejně jako názor, že za to může centrální španělská vláda a že Katalánsko by udělalo lépe, kdyby mohlo fungovat nezávisle. Katalánsko obhajovalo větší autonomii, ale na národní úrovni v roce 2010 Španělsko odmítlo Katalánsko navrhované reformy, čímž posílilo sympatie k nezávislosti.

Když se podíváme zpět, rozpad španělské říše v důsledku úspěchu koloniálních hnutí za nezávislost a španělsko-americká válka Španělsko oslabilo, takže bylo zranitelné vůči občanské válce. Když generál Franco, fašistický diktátor, v roce 1939 konsolidoval zemi, zakázal katalánštinu. V důsledku toho se hnutí za nezávislost Katalánska považuje za antifašistické. To vyvolalo nelibost mezi některými unionisty, kteří se také považují za antifašisty, a mají pocit, že jsou kategorizováni nespravedlivě.

Vzájemné příběhy – Jak každý chápe situaci a proč

Katalánská nezávislost – Katalánsko by mělo opustit Španělsko.

Pozice: Katalánsko by mělo být akceptováno jako nezávislý národ, svobodný k samosprávě a nepodléhal španělským zákonům.

Zájmy: 

Legitimita procesu:  Většina katalánské veřejnosti je pro nezávislost. Jak řekl náš katalánský prezident Carles Puidgemont ve svém projevu k Evropské unii: „Demokratické rozhodování o budoucnosti národa není zločin. K prosazování našich požadavků využíváme hlasování a protesty, které jsou mírovými prostředky. Nemůžeme věřit Senátu, který podporuje premiéra Mariana Rajoye, že s námi bude jednat spravedlivě. Už jsme viděli násilí ze strany národní policie, když jsme konali naše volby. Snažili se zasáhnout proti našemu právu na sebeurčení. Co si neuvědomili, je, že to jen posiluje náš případ.

Zachování kultury: Jsme starověký národ. Do Španělska nás donutil fašistický diktátor Franco v roce 1939, ale my se za Španěly nepovažujeme. Chceme používat svůj vlastní jazyk ve veřejném životě a dodržovat zákony našeho vlastního parlamentu. Náš kulturní projev byl potlačován za Francovy diktatury. Chápeme, že nám hrozí, že přijdeme o to, co nedochováme.

Ekonomický blahobyt: Katalánsko je prosperující stát. Naše daně podporují státy, které nepřispívají tolik jako my. Jedním z hesel našeho hnutí je: „Madrid nás okrádá“ – nejen o naši autonomii, ale také o naše bohatství. Abychom mohli fungovat nezávisle, hodně bychom se spoléhali na naše vazby s ostatními členy Evropské unie. V současné době obchodujeme s EU a chceme v těchto vztazích pokračovat. V Katalánsku již máme zřízené zahraniční mise. Doufáme, že EU uzná nový národ, který vytváříme, ale jsme si vědomi toho, že abychom se mohli stát členem, potřebujeme také souhlas Španělska.

Precedens: Vyzýváme Evropskou unii, aby nás uznala. Byli bychom první zemí, která se odtrhla od člena eurozóny, ale formování nových národů není v Evropě novým fenoménem. Rozdělení národů nastolené po druhé světové válce není statické. Sovětský svaz se po svém rozdělení rozdělil na suverénní národy a dokonce i v poslední době mnozí ve Skotsku tlačili na odtržení od Spojeného království. Kosovo, Černá Hora a Srbsko jsou relativně nové.

Španělská jednota – Katalánsko by mělo zůstat státem ve Španělsku.

Pozice: Katalánsko je státem ve Španělsku a nemělo by se pokoušet o odtržení. Místo toho by se měla snažit vyhovět svým potřebám v rámci stávající struktury.

Zájmy:

Legitimita procesu: Říjen 1^st referendum bylo nezákonné a překračovalo meze naší ústavy. Místní policie umožnila nezákonné hlasování, kterému měla zabránit. Museli jsme zavolat státní policii, aby situaci zvládla. Navrhli jsme uspořádat nové, zákonné volby, které, jak věříme, obnoví dobrou vůli a demokracii. Náš premiér Mariano Rajoy mezitím používá článek 155 k odvolání katalánského prezidenta Carlese Puidgemonta z úřadu a obviňuje velitele katalánské policie Josepa Lluise Trapera z pobuřování.

Zachování kultury: Španělsko je různorodý národ tvořený mnoha odlišnými kulturami, z nichž každá přispívá k národní identitě. Skládáme se ze sedmnácti regionů a jsme propojeni jazykem, kulturou a volným pohybem našich členů. Mnoho lidí v Katalánsku cítí silný pocit španělské identity. V posledních legitimních volbách 40 % hlasovalo pro odboráře. Stanou se pronásledovanou menšinou, pokud nezávislost pokročí? Identita se nemusí vzájemně vylučovat. Je možné být hrdý na to, že je Španěl i Katalánec.

Ekonomický blahobyt:  Katalánsko je cenným přispěvatelem k naší celkové ekonomice a kdyby se oddělilo, utrpěli bychom ztráty. Rádi bychom udělali, co je v našich silách, abychom těmto ztrátám zabránili. Je jen správné, že bohatší regiony podporují ty chudší. Katalánsko je zadluženo národní vládě Španělska a očekává se, že přispěje ke splacení španělských dluhů vůči jiným zemím. Mají povinnosti, které si musí uvědomit. Navíc všechny tyto nepokoje jsou špatné pro cestovní ruch a naši ekonomiku. Odchod poškodí i Katalánsko, protože velké společnosti tam nebudou chtít podnikat. Sabadell například již přesunul své sídlo do jiného regionu.

Precedens: Katalánsko není jediným regionem ve Španělsku, který projevil zájem o odtržení. Viděli jsme potlačení a transformaci baskického hnutí za nezávislost. Nyní má mnoho Španělů v baskickém regionu tendenci vyjadřovat spokojenost se svým vztahem s ústřední vládou. Rádi bychom zachovali mír a neotevírali znovu zájem o nezávislost v jiných španělských regionech.

Mediační projekt: Případová studie zprostředkování, kterou vypracoval Laura Waldmanová, 2017