Domorodé řešení sporů a národní usmíření: Poučení od soudů Gacaca ve Rwandě

Abstrakt:

Tato esej zkoumá, jak byl systém soudů Gacaca, tradiční systém řešení sporů, revitalizován po genocidě proti Tutsiům v roce 1994 s cílem podpořit národní jednotu a usmíření ve Rwandě. K uskutečnění tohoto cíle esej zkoumá pět hlavních bodů: proces revitalizace soudů Gacaca ve Rwandě; praxe řešení konfliktů používaná u soudů Gacaca; praktická teorie změny, která je základem této intervence; Lederachovy (1997) názory na „udržitelné usmíření v rozdělených společnostech“, které se vztahují na případ Gacaca; a konečně poučení ze systému soudů v Gacace a toho, jak byly soudy v Gacace použity k podpoře národního usmíření a míru po genocidě.

Přečtěte si nebo stáhněte celý dokument:

Ugorji, Basil (2019). Domorodé řešení sporů a národní usmíření: Poučení od soudů Gacaca ve Rwandě

Journal of Living Together, 6 (1), s. 153-161, 2019, ISSN: 2373-6615 (Tisk); 2373-6631 (online).

@Článek{Ugorji2019
Název = {Indigenous Dispute Resolution and National Reconciliation: Learning from the Gacaca Courts in Rwanda}
Autor = {Basil Ugorji}
Url = {https://icermediation.org/indigenous-dispute-resolution-and-national-reconciliation/}
ISSN = {2373-6615 (tisk); 2373-6631 (online)}
Rok = {2019}
Datum = {2019-12-18}
Journal = {Journal of Living Together}
Objem = {6}
Číslo = {1}
Stránky = {153–161}
Vydavatel = {International Center for Ethno-Religious Mediation}
Adresa = {Mount Vernon, New York}
Edice = {2019}.

Share

Související články

Budování odolných komunit: Mechanismy odpovědnosti zaměřené na děti pro komunitu jezídů po genocidě (2014)

Tato studie se zaměřuje na dva způsoby, kterými lze v postgenocidní éře jezídské komunity sledovat mechanismy odpovědnosti: soudní a mimosoudní. Přechodná spravedlnost je jedinečnou příležitostí po krizi, jak podpořit transformaci komunity a posílit pocit odolnosti a naděje prostřednictvím strategické, vícerozměrné podpory. V těchto typech procesů neexistuje „univerzální“ přístup a tento dokument bere v úvahu řadu základních faktorů při vytváření základů pro efektivní přístup nejen k držení členů Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL). zodpovědní za své zločiny proti lidskosti, ale aby umožnili členům jezídů, konkrétně dětem, znovu získat pocit autonomie a bezpečí. Vědci tak uvádějí mezinárodní standardy závazků v oblasti lidských práv dětí a specifikují, které jsou relevantní v iráckém a kurdském kontextu. Na základě analýzy zkušeností získaných z případových studií podobných scénářů v Sierra Leone a Libérii studie doporučuje mezioborové mechanismy odpovědnosti, které se soustředí na podporu účasti a ochrany dětí v kontextu jezídů. Jsou poskytovány konkrétní cesty, jejichž prostřednictvím se děti mohou a měly by se účastnit. Rozhovory v iráckém Kurdistánu se sedmi dětmi, které přežily zajetí ISIL, umožnily svědectví z první ruky informovat o současných nedostatcích v péči o jejich potřeby po zajetí a vedly k vytvoření profilů militantů ISIL, spojujících údajné viníky s konkrétními porušeními mezinárodního práva. Tato svědectví poskytují jedinečný pohled na zkušenosti mladých lidí, kteří přežili jezídy, a při analýze v širších náboženských, komunitních a regionálních kontextech poskytují jasnost v holistických dalších krocích. Výzkumníci doufají, že zprostředkovat pocit naléhavosti při zavádění účinných mechanismů přechodné spravedlnosti pro jezídskou komunitu a vyzvou konkrétní aktéry i mezinárodní společenství, aby využili univerzální jurisdikci a podpořili zřízení Komise pro pravdu a usmíření (TRC) jako nerepresivní způsob, jak ctít zkušenosti jezídů, a to vše při respektování zkušeností dítěte.

Share