Kultura a řešení konfliktů: Co se stane, když se střetne kultura s nízkým kontextem a kultura s vysokým kontextem?

Abstrakt:

Cílem této eseje je kriticky a hluboce reflektovat nejdůležitější témata, postřehy a otázky týkající se přístupů ke kultuře, konfliktů a jejich řešení. K dosažení tohoto cíle esej zkoumá odpovědi na čtyři relevantní otázky: Jaké je místo kultury v konfliktu a řešení konfliktů? Jaké jsou různé pojmy kultury v literatuře pro řešení konfliktů a v čem se liší nebo podobají? Co se stane, když se střetnou kultura s nízkým kontextem a kultura s vysokým kontextem? Jinými slovy, jak by mohla poučení z diplomatické návštěvy Johna Kerryho v Nigérii 23. srpna 2016 utvářet naše chápání kultury, konfliktů a řešení konfliktů? V závěru esej doporučuje praktické lekce pro mezikulturní nebo mezikulturní vyjednávání, mediaci a další formy řešení konfliktů.

Přečtěte si nebo stáhněte celý dokument:

Ugorji, Basil (2017). Kultura a řešení konfliktů: Co se stane, když se střetne kultura s nízkým kontextem a kultura s vysokým kontextem?

Journal of Living Together, 4-5 (1), s. 118-135, 2017, ISSN: 2373-6615 (Tisk); 2373-6631 (online).

@Článek{Ugorji2017
Název = {Kultura a řešení konfliktů: Když se kultura s nízkým kontextem a kultura s vysokým kontextem střetnou, co se stane?}
Autor = {Basil Ugorji}
Url = {https://icermediation.org/low-context-culture-and-high-context-culture/}
ISSN = {2373-6615 (tisk); 2373-6631 (online)}
Rok = {2017}
Datum = {2017-12-18}
IssueTitle = {Living Together in Peace and Harmony}
Journal = {Journal of Living Together}
Objem = {4-5}
Číslo = {1}
Stránky = {118–135}
Vydavatel = {International Center for Ethno-Religious Mediation}
Adresa = {Mount Vernon, New York}
Edice = {2017}.

Share

Související články

COVID-19, Evangelium o prosperitě 2020 a víra v prorocké církve v Nigérii: Přemístění perspektiv

Pandemie koronaviru byla pustošivý bouřkový mrak se stříbrným obložením. Svět to zaskočilo a zanechalo za sebou smíšené akce a reakce. COVID-19 v Nigérii vstoupil do historie jako krize veřejného zdraví, která vyvolala náboženskou renesanci. Nigérijským systémem zdravotní péče a prorockými církvemi to otřáslo až do základů. Tento dokument problematizuje neúspěch proroctví prosperity pro rok 2019 z prosince 2020. Pomocí metody historického výzkumu potvrzuje primární a sekundární data, aby demonstroval dopad neúspěšného evangelia prosperity do roku 2020 na sociální interakce a víru v prorocké církve. Zjišťuje, že ze všech organizovaných náboženství fungujících v Nigérii jsou prorocké církve nejatraktivnější. Před COVID-19 stáli vysoko jako uznávaná léčebná centra, věštci a lámači zlého jha. A víra v sílu jejich proroctví byla silná a neotřesitelná. Dne 31. prosince 2019 se zarytí i nepravidelní křesťané sešli s proroky a pastory, aby získali novoroční prorocká poselství. Modlili se do roku 2020, odháněli a odvraceli všechny domnělé síly zla nasazené, aby bránily jejich prosperitě. Zasévali semena prostřednictvím obětí a desátků, aby podpořili svou víru. Výsledkem bylo, že během pandemie někteří zarytí věřící v prorockých církvích prošli prorockým klamem, že pokrytí Ježíšovou krví buduje imunitu a očkování proti COVID-19. Ve vysoce prorockém prostředí se někteří Nigerijci ptají: jak to, že žádný prorok neviděl příchod COVID-19? Proč nedokázali vyléčit žádného pacienta s COVID-19? Tyto myšlenky mění postavení víry v prorocké církve v Nigérii.

Share

Náboženství v Igbolandu: Diverzifikace, relevance a sounáležitost

Náboženství je jedním ze socioekonomických jevů s nepopiratelnými dopady na lidstvo kdekoli na světě. Jakkoli se zdá posvátné, náboženství není důležité pouze pro pochopení existence jakéhokoli domorodého obyvatelstva, ale má také politický význam v mezietnickém a vývojovém kontextu. Historických a etnografických důkazů o různých projevech a nomenklaturách fenoménu náboženství je mnoho. Národ Igbo v jižní Nigérii, na obou stranách řeky Niger, je jednou z největších černých podnikatelských kulturních skupin v Africe s nezaměnitelným náboženským zápalem, který implikuje udržitelný rozvoj a mezietnické interakce v rámci jejích tradičních hranic. Ale náboženská krajina Igbolandu se neustále mění. Do roku 1840 bylo dominantní náboženství (náboženství) Igbů domorodé nebo tradiční. O méně než dvě desetiletí později, když v oblasti začala křesťanská misijní činnost, byla uvolněna nová síla, která nakonec překonfigurovala domorodou náboženskou krajinu v této oblasti. Křesťanství přerostlo v trpasličí nadvládu těch druhých. Před stým výročím křesťanství v Igbolandu vznikl islám a další méně hegemonní vyznání, aby soutěžily s domorodými náboženstvími Igbo a křesťanstvím. Tento dokument sleduje náboženskou diverzifikaci a její funkční význam pro harmonický rozvoj v Igbolandu. Svá data čerpá z publikovaných prací, rozhovorů a artefaktů. Tvrdí, že jak se objevují nová náboženství, náboženská krajina Igboů se bude nadále diverzifikovat a/nebo přizpůsobovat, ať už pro inkluzivitu nebo exkluzivitu mezi existujícími a nově vznikajícími náboženstvími, pro přežití Igbo.

Share