Účinnost léčby na základě doktríny aktualizace přání a její srovnání s kognitivně-behaviorální terapií u párů s manželskými problémy v důsledku rozdílů přesvědčení a náboženských konfliktů

Abstrakt:

Základem zdravé společnosti jsou bezesporu zdravé rodiny a řešení manželských problémů výrazně napomáhá rozvoji míru ve společnosti. Dnes je mnoho problémů těch párů, které hledají pomoc od terapeutů, způsobeno rozdílnými názory a náboženskými kognitivními konflikty. Na druhou stranu náboženskou problematiku a její aplikaci v rodinách terapeuti vítají. Existuje však potřeba teorie, která by mohla naučit terapeuty interpretovat a reagovat na náboženské rozdíly párů. Účelem tohoto výzkumu je použít léčebný protokol založený na ultranáboženském pohledu aktualizace přání a porovnat jeho výsledky s kognitivně-behaviorálním pohledem. Efektivitu pohledu potvrzují explorativní kvalitativní studie. V klinické studii v Teheránu bylo 30 párů, u kterých bylo klinickými rozhovory potvrzeno, že mají problémy kvůli přesvědčení, vybráno náhodným výběrem a náhodně rozděleno do tří stejných skupin. První skupina absolvovala 8 sezení klasické kognitivně-behaviorální terapie, druhá skupina absolvovala 8 sezení na základě aktualizace přání a třetí skupina nedostala žádnou intervenci. Inventář Enrich manželské spokojenosti a dotazník obecného zdravotního stavu byly vyplněny na začátku a na konci intervence a všechny skupiny byly znovu měřeny v následné studii o měsíc později. Výsledky testu byly analyzovány pomocí ANCOVA. Zjištění ukazují, že rozdíly mezi skóre tří skupin byly významné (P<0.01). Post hoc test ukázal, že ačkoli obě léčené skupiny (kognitivně-behaviorální léčba a léčba aktualizace přání) vykazovaly významné zlepšení ve srovnání s kontrolní skupinou (P<0.01), nebyly pozorovány významné rozdíly mezi oběma skupinami s rozdílnou léčbou (p>0.05). V jednoměsíčním sledování však doktrína aktualizace přání měla výrazně stabilnější výsledky než klasická kognitivně-behaviorální terapie. Výsledky studie ukázaly, že léčba založená na aktualizaci přání má nejen efekt podobný klasické kognitivně-behaviorální léčbě, ale je také dlouhodobě stabilnější a páry léčené touto technikou vykazovaly po měsíci větší spokojenost v manželství.

Přečtěte si nebo stáhněte celý dokument:

Boroujerdi, Hossein Kazemeini; Payandan, Hossein; Zadeh, Maryam Moazen; Sohrab, Ramin; Moazenzadeh, Laleh (2018). Účinnost léčby na základě doktríny aktualizace přání a její srovnání s kognitivně-behaviorální terapií u párů s manželskými problémy v důsledku rozdílů přesvědčení a náboženských konfliktů

Journal of Living Together, 4-5 (1), s. 101-108, 2018, ISSN: 2373-6615 (Tisk); 2373-6631 (online).

@Článek{Boroujerdi2018b
Název = {Účinnost léčby na základě doktríny aktualizace přání a její srovnání s kognitivně-behaviorální terapií u párů s manželskými problémy v důsledku rozdílů přesvědčení a náboženských konfliktů}
Autor = {Hossein Kazemeini Boroujerdi a Hossein Payandan a Maryam Moazen Zadeh a Ramin Sohrab a Laleh Moazenzadeh}
Url = {https://icermediation.org/marital-problems-due-to-differences-of-beliefs/}
ISSN = {2373-6615 (tisk); 2373-6631 (online)}
Rok = {2018}
Datum = {2018-12-18}
IssueTitle = {Living Together in Peace and Harmony}
Journal = {Journal of Living Together}
Objem = {4-5}
Číslo = {1}
Stránky = {101–108}
Vydavatel = {International Center for Ethno-Religious Mediation}
Adresa = {Mount Vernon, New York}
Edice = {2018}.

Share

Související články

Konverze k islámu a etnickému nacionalismu v Malajsii

Tento článek je částí většího výzkumného projektu, který se zaměřuje na vzestup etnického malajského nacionalismu a nadřazenosti v Malajsii. Zatímco vzestup etnického malajského nacionalismu lze připsat různým faktorům, tento dokument se konkrétně zaměřuje na islámský zákon o konverzi v Malajsii a na to, zda posílil sentiment nadvlády etnických Malajců či nikoli. Malajsie je multietnická a multináboženská země, která získala nezávislost v roce 1957 na Britech. Malajci, kteří jsou největší etnickou skupinou, vždy považovali náboženství islámu za nedílnou součást své identity, která je odděluje od jiných etnických skupin, které byly do země přivezeny během britské koloniální nadvlády. I když je islám oficiálním náboženstvím, ústava umožňuje, aby jiná náboženství pokojně praktikovali i nemalajští Malajci, konkrétně etnickí Číňané a Indové. Islámský zákon, který upravuje muslimská manželství v Malajsii, však nařizuje, že nemuslimové musí konvertovat k islámu, pokud si přejí vzít si muslimy. V tomto článku tvrdím, že islámský zákon o konverzi byl použit jako nástroj k posílení sentimentu etnického malajského nacionalismu v Malajsii. Předběžná data byla shromážděna na základě rozhovorů s malajskými muslimy, kteří jsou ženatí s nemalajskými. Výsledky ukázaly, že většina malajských dotazovaných považuje konverzi k islámu za nezbytnou, jak to vyžaduje islámské náboženství a státní právo. Kromě toho také nevidí důvod, proč by lidé, kteří nejsou Malajci, měli námitky proti konverzi k islámu, protože po svatbě budou děti automaticky považovány za Malajce podle ústavy, která také přichází s postavením a výsadami. Názory jiných než Malajců, kteří konvertovali k islámu, byly založeny na sekundárních rozhovorech, které vedli jiní učenci. Být muslimem je spojeno s tím, že je Malajec, mnoho nemalajských, kteří konvertovali, se cítí okradeni o svůj smysl pro náboženskou a etnickou identitu a cítí se pod tlakem, aby přijali etnickou malajskou kulturu. I když může být změna zákona o přeměně obtížná, otevřený mezináboženský dialog ve školách a ve veřejném sektoru může být prvním krokem k řešení tohoto problému.

Share

Náboženství v Igbolandu: Diverzifikace, relevance a sounáležitost

Náboženství je jedním ze socioekonomických jevů s nepopiratelnými dopady na lidstvo kdekoli na světě. Jakkoli se zdá posvátné, náboženství není důležité pouze pro pochopení existence jakéhokoli domorodého obyvatelstva, ale má také politický význam v mezietnickém a vývojovém kontextu. Historických a etnografických důkazů o různých projevech a nomenklaturách fenoménu náboženství je mnoho. Národ Igbo v jižní Nigérii, na obou stranách řeky Niger, je jednou z největších černých podnikatelských kulturních skupin v Africe s nezaměnitelným náboženským zápalem, který implikuje udržitelný rozvoj a mezietnické interakce v rámci jejích tradičních hranic. Ale náboženská krajina Igbolandu se neustále mění. Do roku 1840 bylo dominantní náboženství (náboženství) Igbů domorodé nebo tradiční. O méně než dvě desetiletí později, když v oblasti začala křesťanská misijní činnost, byla uvolněna nová síla, která nakonec překonfigurovala domorodou náboženskou krajinu v této oblasti. Křesťanství přerostlo v trpasličí nadvládu těch druhých. Před stým výročím křesťanství v Igbolandu vznikl islám a další méně hegemonní vyznání, aby soutěžily s domorodými náboženstvími Igbo a křesťanstvím. Tento dokument sleduje náboženskou diverzifikaci a její funkční význam pro harmonický rozvoj v Igbolandu. Svá data čerpá z publikovaných prací, rozhovorů a artefaktů. Tvrdí, že jak se objevují nová náboženství, náboženská krajina Igboů se bude nadále diverzifikovat a/nebo přizpůsobovat, ať už pro inkluzivitu nebo exkluzivitu mezi existujícími a nově vznikajícími náboženstvími, pro přežití Igbo.

Share

Zkoumání složek interakční empatie párů v mezilidských vztazích pomocí metody tematické analýzy

Tato studie se snažila identifikovat témata a složky interakční empatie v mezilidských vztazích íránských párů. Empatie mezi páry je významná v tom smyslu, že její nedostatek může mít mnoho negativních důsledků na mikro (párové vztahy), institucionální (rodina) i makro (společenské) úrovni. Tento výzkum byl proveden pomocí kvalitativního přístupu a metody tematické analýzy. Účastníky výzkumu bylo 15 pracovníků katedry komunikace a poradenství působících na státní univerzitě a Azad University a dále mediální odborníci a rodinní poradci s více než desetiletou pracovní zkušeností, kteří byli vybráni účelovým vzorkováním. Analýza dat byla provedena pomocí Attride-Stirlingovy tematické sítě. Analýza dat byla provedena na základě třífázového tematického kódování. Zjištění ukázala, že interakční empatie jako globální téma má pět organizačních témat: empatická intraakce, empatická interakce, účelná identifikace, komunikativní rámování a vědomé přijetí. Tato témata ve vzájemné artikulované interakci tvoří tematickou síť interaktivní empatie párů v jejich mezilidských vztazích. Celkově výsledky výzkumu ukázaly, že interaktivní empatie může posílit mezilidské vztahy párů.

Share