Peace Farmer: Budování kultury míru

Arun Gándhí

Peace Farmer: Building a Culture of Peace s vnukem Mahátmy Gándhího na rádiu ICERM odvysílaném 26. března 2016.

Arun Gándhí

V této epizodě se vnuk Mahátmy Gándhího, Arun Gándhí, podělil o svou vizi světového míru, vizi zakořeněnou v aktivismu nenásilí a proměně protivníka prostřednictvím lásky.

Poslechněte si talk show ICERM Radio „Lets Talk About It“ a užijte si inspirativní rozhovor a rozhovor s Arunem Gandhim, pátým vnukem legendárního indického vůdce Mohandase K. „Mahatma“ Gandhiho.

Arun, který vyrůstal pod diskriminačními zákony o apartheidu v Jižní Africe, byl bit „bílými“ Jihoafričany za to, že byl příliš černý, a „černými“ Jihoafričany za to, že byl příliš bílý; tak hledal spravedlnost typu oko za oko.

Od svých rodičů a prarodičů se však naučil, že spravedlnost neznamená pomstu; znamená to proměnit protivníka skrze lásku a utrpení.

Arunův dědeček Mahátma Gándhí ho naučil porozumět nenásilí prostřednictvím porozumění násilí. „Pokud budeme vědět, kolik pasivního násilí jeden na druhém pácháme, pochopíme, proč společnost a svět sužuje tolik fyzického násilí,“ řekl Gándhí. Arun řekl, že prostřednictvím každodenních lekcí se dozvěděl o násilí a hněvu.

Arun sdílí tyto lekce po celém světě a je vizionářským řečníkem na setkáních na vysoké úrovni, včetně Organizace spojených národů, vzdělávacích institucí a společenských setkání.

Kromě své 30leté profesionální zkušenosti jako novinář pro The Times of India je Arun autorem několika knih. První, A Patch of White (1949), je o životě v zaujaté Jižní Africe; poté napsal dvě knihy o chudobě a politice v Indii; následuje kompilace MK Gandhi's Wit & Wisdom.

Redigoval také knihu esejů na téma Svět bez násilí: Může se Gándhího vize stát skutečností? A nedávno napsal The Forgotten Woman: The Untold Story of Kastur, manželka Mahatma Gandhi, spolu s jeho zesnulou manželkou Sunandou.

Share

Související články

Náboženství v Igbolandu: Diverzifikace, relevance a sounáležitost

Náboženství je jedním ze socioekonomických jevů s nepopiratelnými dopady na lidstvo kdekoli na světě. Jakkoli se zdá posvátné, náboženství není důležité pouze pro pochopení existence jakéhokoli domorodého obyvatelstva, ale má také politický význam v mezietnickém a vývojovém kontextu. Historických a etnografických důkazů o různých projevech a nomenklaturách fenoménu náboženství je mnoho. Národ Igbo v jižní Nigérii, na obou stranách řeky Niger, je jednou z největších černých podnikatelských kulturních skupin v Africe s nezaměnitelným náboženským zápalem, který implikuje udržitelný rozvoj a mezietnické interakce v rámci jejích tradičních hranic. Ale náboženská krajina Igbolandu se neustále mění. Do roku 1840 bylo dominantní náboženství (náboženství) Igbů domorodé nebo tradiční. O méně než dvě desetiletí později, když v oblasti začala křesťanská misijní činnost, byla uvolněna nová síla, která nakonec překonfigurovala domorodou náboženskou krajinu v této oblasti. Křesťanství přerostlo v trpasličí nadvládu těch druhých. Před stým výročím křesťanství v Igbolandu vznikl islám a další méně hegemonní vyznání, aby soutěžily s domorodými náboženstvími Igbo a křesťanstvím. Tento dokument sleduje náboženskou diverzifikaci a její funkční význam pro harmonický rozvoj v Igbolandu. Svá data čerpá z publikovaných prací, rozhovorů a artefaktů. Tvrdí, že jak se objevují nová náboženství, náboženská krajina Igboů se bude nadále diverzifikovat a/nebo přizpůsobovat, ať už pro inkluzivitu nebo exkluzivitu mezi existujícími a nově vznikajícími náboženstvími, pro přežití Igbo.

Share