Náboženství a konflikty na celém světě: Existuje lék?

Petr Ochs

Náboženství a konflikty na celém světě: Existuje lék? na rádiu ICERM odvysílané ve čtvrtek 15. září 2016 ve 2:XNUMX východního času (New York).

Cyklus přednášek ICERM

téma: "Náboženství a konflikty na celém světě: Existuje lék?"

Petr Ochs

Hostující lektor: Peter Ochs, Ph.D., Edgar Bronfman, profesor moderních judaistických studií na University of Virginia; a spoluzakladatel (Abrahamic) Society for Scriptural Reasoning and the Global Covenant of Religions (nevládní organizace, která se věnuje zapojení vládních, náboženských a občanských agentur do komplexních přístupů ke snížení násilných konfliktů souvisejících s náboženstvím).

Synopse:

Zdá se, že titulky posledních zpráv dodávají sekularistům více odvahy říci: „Říkali jsme vám to!“ Je náboženství samotné skutečně nebezpečné pro lidstvo? Nebo západním diplomatům trvalo příliš dlouho, než si uvědomili, že náboženské skupiny nemusí nutně jednat jako jiné sociální skupiny: že existují náboženské zdroje pro mír i konflikty, že pochopení náboženství vyžaduje speciální znalosti a že nové koalice vlády a náboženských představitelů a vůdců občanské společnosti je zapotřebí, aby zapojili náboženské skupiny v dobách míru i konfliktů. Tato přednáška představuje práci „Global Covenant of Religions, Inc.“, nové nevládní organizace, která se věnuje čerpání náboženských i vládních zdrojů a zdrojů občanské společnosti ke snížení násilí souvisejícího s náboženstvím….

Osnova přednášky

Úvod: Nedávné studie naznačují, že náboženství je skutečně významným faktorem v ozbrojených konfliktech po celém světě. Budu s vámi odvážně mluvit. Zeptám se, jaké jsou 2 nemožné otázky? A také budu tvrdit, že na ně odpovím: (a) Je náboženství samotné skutečně nebezpečné pro lidstvo? ODPOVÍM Ano, je. (b) Existuje však nějaké řešení násilí souvisejícího s náboženstvím? ODPOVÍM Ano existuje. Navíc budu mít dost chutzpah, abych si myslel, že vám mohu říct, jaké je řešení.

Moje přednáška je uspořádána do 6 hlavních nároků.

Nárok #1:  NÁBOŽENSTVÍ bylo vždy NEBEZPEČNÉ, protože každé náboženství tradičně obsahovalo prostředek, který jednotlivým lidským bytostem umožnil přímý přístup k nejhlubším hodnotám dané společnosti. Když to říkám, používám výraz „hodnoty“ k označení prostředků přímého přístupu k pravidlům chování a identity a vztahů, které drží společnost pohromadě – a které proto vzájemně spojují členy společnosti..

Nárok #2: Mé druhé tvrzení je, že NÁBOŽENSTVÍ JE TEĎ, DNES JEŠTĚ NEBEZPEČNĚJŠÍ

Existuje mnoho důvodů proč, ale věřím, že nejsilnější a nejhlubší důvod je ten, že moderní západní civilizace se po staletí ze všech sil snažila zrušit moc náboženství v našich životech.

Ale proč by moderní snaha oslabit náboženství činila náboženství nebezpečnějším? Mělo by to být naopak! Zde je moje odpověď v 5 krocích:

  • Náboženství nezmizelo.
  • Došlo k odčerpávání mozkové síly a kulturní energie z velkých náboženství Západu, a tudíž pryč od pečlivého vyživování hlubokých zdrojů hodnoty, které tam stále leží často bez pozornosti v základech západní civilizace.
  • K tomuto odlivu nedocházelo pouze na Západě, ale také v zemích třetího světa kolonizovaných po 300 let západními mocnostmi.
  • Po 300 letech kolonialismu zůstává náboženství silné ve vášni svých stoupenců na Východě i Západě, ale náboženství také zůstává nedostatečně rozvinuté po staletí přerušovaného vzdělávání, zušlechťování a péče.  
  • Můj závěr je, že když je náboženská výchova, učení a výuka nedostatečně rozvinutá a nevytříbená, pak jsou společenské hodnoty tradičně pěstované náboženstvími nerozvinuté a nevytříbené a členové náboženských skupin se chovají špatně, když čelí novým výzvám a změnám.

Nárok #3: Moje třetí tvrzení se týká toho, proč světové velmoci nedokázaly vyřešit války související s náboženstvím a násilné konflikty. Zde jsou tři kousky důkazů o tomto selhání.

  • Západní zahraniční společenství, včetně Organizace spojených národů, teprve nedávno oficiálně vzalo na vědomí celosvětový nárůst násilných konfliktů souvisejících s náboženstvím.
  • Analýza, kterou nabídl Jerry White, bývalý náměstek náměstka ministra zahraničí, který dohlížel na nový úřad ministerstva zahraničí, který se zaměřoval na snižování konfliktů, zejména pokud se týkal náboženství:…Tvrdí, že díky sponzorství těchto institucí tisíce agentur nyní konat dobrou práci v této oblasti, pečovat o oběti konfliktů souvisejících s náboženstvím a v některých případech vyjednávat o snížení míry násilí souvisejícího s náboženstvím. Dodává však, že těmto institucím se celkově nepodařilo zastavit žádný jednotlivý případ probíhajícího konfliktu souvisejícího s náboženstvím.
  • Navzdory úbytku státní moci v mnoha částech světa zůstávají hlavní západní vlády stále jedinými nejsilnějšími činiteli reakce na konflikty po celém světě. Ale vůdci zahraniční politiky, výzkumníci a agenti a všechny tyto vlády zdědily staletí starý předpoklad, že pečlivé studium náboženství a náboženských komunit není nezbytným nástrojem pro výzkum zahraniční politiky, tvorbu politik nebo vyjednávání.

Nárok #4: Mým čtvrtým tvrzením je, že Řešení vyžaduje poněkud nový koncept budování míru. Tento koncept je pouze „poněkud nový“, protože je samozřejmostí v mnoha lidových komunitách a v mnoha dalších náboženských skupinách a jiných typech tradičních skupin. Je to nicméně „nové“, protože moderní myslitelé mají tendenci tuto běžnou moudrost odstraňovat ve prospěch několika abstraktních principů, které jsou užitečné, ale pouze tehdy, když jsou přepracovány tak, aby vyhovovaly každému odlišnému kontextu konkrétního budování míru. Podle tohoto nového konceptu:

  • Nestudujeme „náboženství“ obecně jako obecný typ lidské zkušenosti... Studujeme způsob, jakým jednotlivé skupiny zapojené do konfliktu praktikují svou vlastní lokální varietu daného náboženství. Děláme to tak, že nasloucháme členům těchto skupin, jak popisují svá náboženství svými vlastními pojmy.
  • To, co máme na mysli studiem náboženství, není pouze studiem nejhlubších hodnot určité místní skupiny; je to také studie způsobu, jakým tyto hodnoty integrují jejich ekonomické, politické a společenské chování. To je to, co dosud v politických analýzách konfliktů chybělo: pozornost věnovaná hodnotám, které koordinují všechny aspekty činnosti skupiny, a to, co nazýváme „náboženství“, se vztahuje k jazykům a praktikám, jejichž prostřednictvím většina místních nezápadních skupin koordinuje své hodnoty.

Nárok #5: Mým pátým celkovým tvrzením je, že program nové mezinárodní organizace „The Global Covenant of Religions“ ilustruje, jak by mohli mírotvorci aplikovat tento nový koncept na navrhování a provádění politik a strategií pro řešení konfliktů souvisejících s náboženstvím po celém světě. Výzkumné cíle GCR jsou ilustrovány úsilím nové výzkumné iniciativy na University of Virginia: Náboženství, politika a konflikty (RPC). RPC čerpá v následujících prostorách:

  • Srovnávací studie jsou jediným prostředkem pro pozorování vzorců náboženského chování. Analýzy specifické pro jednotlivé disciplíny, například v ekonomii nebo politice nebo dokonce v náboženských studiích, takové vzorce neodhalují. Zjistili jsme však, že když výsledky takových analýz porovnáme vedle sebe, můžeme odhalit jevy specifické pro náboženství, které se neobjevily v žádné z jednotlivých zpráv nebo souborů dat.
  • Je to téměř vše o jazyce. Jazyk není jen zdrojem významů. Je také zdrojem sociálního chování nebo výkonu. Velká část naší práce se zaměřuje na jazykové studie skupin zapojených do konfliktů souvisejících s náboženstvím.
  • Domorodá náboženství: Nejúčinnější zdroje pro identifikaci a nápravu konfliktu souvisejícího s náboženstvím musí být čerpány z domorodých náboženských skupin, které jsou stranami konfliktu.
  • Náboženství a datová věda: Součástí našeho výzkumného programu je výpočetní technika. Někteří ze specialistů, například v ekonomii a politice, používají výpočetní nástroje k identifikaci svých specifických oblastí informací. Potřebujeme také pomoc datových vědců při sestavování našich celkových vysvětlujících modelů.  
  • Hodnotové studie „od srdce k srdci“.: Proti osvícenským předpokladům neleží nejsilnější zdroje pro nápravu mezináboženského konfliktu venku, ale hluboko v ústních a písemných zdrojích, které každá náboženská skupina uctívá: to, co označujeme jako „krb“, kolem kterého se členové skupiny shromažďují.

Nárok #6: Mým šestým a posledním tvrzením je, že máme praktické důkazy o tom, že studie hodnot Hearth-to-Hearth mohou skutečně fungovat tak, aby vtáhly členy znepřátelených skupin do hluboké diskuse a vyjednávání. Jedna ilustrace čerpá z výsledků „uvažování podle Písma“: 25 let. úsilí vtáhnout velmi věřící muslimy, židy a křesťany (a v poslední době členy asijských náboženství) do společného studia jejich velmi odlišných biblických textů a tradic.

Dr. Peter Ochs je Edgar Bronfman profesorem moderních judaistických studií na University of Virginia, kde také řídí postgraduální programy religionistiky v oblasti „Písmo, interpretace a praxe“, což je interdisciplinární přístup k abrahámským tradicím. Je spoluzakladatelem (Abrahamské) společnosti pro biblické uvažování a Global Covenant of Religions (nevládní organizace, která se věnuje zapojení vládních, náboženských a občanských agentur do komplexních přístupů ke snižování násilných konfliktů souvisejících s náboženstvím). Řídí výzkumnou iniciativu University of Virginia v oblasti náboženství, politiky a konfliktů. Mezi jeho publikacemi je 200 esejů a recenzí z oblastí náboženství a konfliktů, židovské filozofie a teologie, americké filozofie a židovsko-křesťansko-muslimského teologického dialogu. Mezi jeho četné knihy patří Jiná reformace: Postliberální křesťanství a Židé; Peirce, Pragmatismus a logika Písma; Svobodná církev a smlouva Izraele a upravený svazek Krize, volání a vedení v abrahámských tradicích.

Share

Související články

Náboženství v Igbolandu: Diverzifikace, relevance a sounáležitost

Náboženství je jedním ze socioekonomických jevů s nepopiratelnými dopady na lidstvo kdekoli na světě. Jakkoli se zdá posvátné, náboženství není důležité pouze pro pochopení existence jakéhokoli domorodého obyvatelstva, ale má také politický význam v mezietnickém a vývojovém kontextu. Historických a etnografických důkazů o různých projevech a nomenklaturách fenoménu náboženství je mnoho. Národ Igbo v jižní Nigérii, na obou stranách řeky Niger, je jednou z největších černých podnikatelských kulturních skupin v Africe s nezaměnitelným náboženským zápalem, který implikuje udržitelný rozvoj a mezietnické interakce v rámci jejích tradičních hranic. Ale náboženská krajina Igbolandu se neustále mění. Do roku 1840 bylo dominantní náboženství (náboženství) Igbů domorodé nebo tradiční. O méně než dvě desetiletí později, když v oblasti začala křesťanská misijní činnost, byla uvolněna nová síla, která nakonec překonfigurovala domorodou náboženskou krajinu v této oblasti. Křesťanství přerostlo v trpasličí nadvládu těch druhých. Před stým výročím křesťanství v Igbolandu vznikl islám a další méně hegemonní vyznání, aby soutěžily s domorodými náboženstvími Igbo a křesťanstvím. Tento dokument sleduje náboženskou diverzifikaci a její funkční význam pro harmonický rozvoj v Igbolandu. Svá data čerpá z publikovaných prací, rozhovorů a artefaktů. Tvrdí, že jak se objevují nová náboženství, náboženská krajina Igboů se bude nadále diverzifikovat a/nebo přizpůsobovat, ať už pro inkluzivitu nebo exkluzivitu mezi existujícími a nově vznikajícími náboženstvími, pro přežití Igbo.

Share